Energetický expert ze společnosti Budovy21 Petr Holub se domnívá, že realizací úsporných opatření na budovách, jakým je například zateplení, by bylo do roku 2030 v České republice možné ušetřit až 1,8 miliard metrů krychlových plynu, což by ve velké míře přispělo ke snížení závislosti na Rusku. Navzdory této skutečnosti jsou však aktuálně výrobci materiálů pro zateplení v ohrožení.

Nejvíce používaným materiálem, který se v ČR pro zateplení budov tradičně používá, je pěnový polystyren. Mezi hlavní přednosti EPS patří velmi dobré tepelně i zvukově izolační charakteristiky a i to, že jeho recykláž lze opět ve stavebnictví využít.

Dnešní situace potvrzuje domněnku, že zateplení objektů patří mezi zásadní opatření pro systémovou redukci spotřeby zemního plynu a energie. Je tu však nepříjemné ALE! I k výrobě pěnového polystyrenu pro zateplení je zapotřebí zemní plyn. Toho je potřeba kolem 16 MWh pro realizaci zateplené běžného rodinného domu, jak předpokládá předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene. Dodává však, že tato spotřebovaná energie se po životnost polystyrenových desek vrátí alespoň 40krát.

I přes tuto skutečnost však výrobci strategického materiálu pociťují obavy, protože dle nynější legislativy patří do skupiny, kde by v situaci při omezení dodávek plynu měli nárok jen na 2 až 6 % odběru běžné spotřeby svého výrobního dne. Pokud by tato situace nastala, je velmi pravděpodobné, že by došlo k zastavení výroby a tím nemožnost dalších realizací systémových opatření pro snižování potřeby energie. Sdružení EPS ČR je tedy přesvědčeno, že musí s MPO ještě zahájit dialog o možnosti přeřazení výrobců EPS do skupin s vyšší prioritou.

Česká republika přitom v současné době má několik dotačních programů, které lze pro záměr zateplování využít. Nejznámějším je pravděpodobně program Nová zelená úsporám, pomocí kterého lze získat navrácení až 50 % z nákladů vynaložených na zateplení při provádění opatření ke snižování energetické náročnosti již existujících objektů rodinných domů.

Velký potenciál má pěnový polystyren dle Evropské komise i pro oběhové hospodářství, proto se uvažuje o změně v třídění, která by tuto skutečnost lépe reflektovala.